Na Podzim 2019 jsem měl možnost 2 týdny cestovat po Japonsku, které je mnohými spolu se Švýcarském považováno za světovou jedničku, co se sítě Veřejné dopravy týče.

Veřejná doprava v Japonsku je založena primárně na kolejové dopravě, především na síti rychlovlaků Šinkansen jezdící velmi často a jedoucí téměř po celém Japonsku.

Starší elektrická jednotka v Kjótu, kromě nákladních vlaků a několika výjimek jezdí v Japonsku pouze dieslové, nebo elektrické jednotky různého stáří a délek, což díky všude vysokým nástupištím vytváří pocit, jako v metru.

Tramvaje nejsou v Asii kromě Ruska tak častým dopravním prostředkem, jako v Evropě, většinou mají průvodčí, a nemají takovou míru preference, jako například v Praze.

Jízdné je u všech druhů dopravy řešeno buď pomocí elektronických peněženek, ze kterých se strhává částka za projetý úsek, nebo se kupuje jízdenka na daný počet jenů, příklad, chci ujet ze stanice X do stanice Z, tak si na schématu najdu, kolik Jenů to bude stát, například 150( Všechny se v Japonsku musí dělit pěti) a koupím si jízdenku za 150 Jenů. S touto jízdenkou mohu jet kamkoliv, ke schéma ze stanice X ukazuje 150, pravděpodobně budu moci jet maximálně 2, 3 stanice. 2 nejrozšířenější karty jsou Suica a Pasmo, Kartu Suica jde nahrát i do Apple Pay. Předplatní jízdné mají jen školáci a turisté, a to jak na vlaky, tak i na ostatní MHD.

Vlaky provozuje v Japonsku řada společností, u národního dopravce JR si lze koupit JRPass na 7, 14, nebo 21 a to do osobní(ordinary) nebo obchodní(green) třídy, do První třídy se JRPass koupit nedá.

JRPas stojí na 14 dní pro dospělého okolo deseti tisíc, což se může zdát drahé, jenže poté se člověk podívá na cenu jízdenky Šinkansenem z Tokya do Kjóta, tak uvidí cenu kolem 3000 kč. JRPass se v Japonsku rozhodně vyplatí, neplatí jen na Šinkanseny Nozomi a Mizuho, soukromé železnice a sítě metra, platí však na trajekt na ostrov Miyajima

Japonsko 2019/ Štěpán Moučka